Jsem perfekcionista bordelář a k léčení mám daleko

Moji milí čtenáři, dnes bych se s vámi chtěla podělit o jednu svoji velmi čerstvou a velmi autentickou zkušenost. Ale abyste byli v obraze, musím to vzít od začátku.

Loni na podzim zašla míra mé osobní nespokojenosti se životem příliš daleko. Zjistila jsem, že mě omezují hned dvě bariéry. Moje práce a téměř jedenáctiletý vztah s partnerem. Chvíli jsem přemýšlela, že pojedu na semestr nebo dva učit biologii na univerzitu v Malangu, což je v Indonésii.

Napsaný motivační dopis jsem ale nakonec neposlala, protože mi došlo, že bych si měla své problémy vyřešit a ne od nich jen dočasně utéct a čekat, jak všechno dopadne.

Totální přepracování

V lednu už toho měl můj mozek ale tak akorát dost. Dopisovala jsem svůj první vědecký článek do zahraničního časopisu, v práci byla 10 až 12 hodin denně a další 3 hodiny jsem dojížděla. Po nocích jsem moc nenaspala. Trávila jsem je četbou odborných článků nebo korekturami. Perfekcionistka ve mně mi nedala prostor pro odpočinek. A tak se mi v krátkém čase, který zbyl pro spánek, se začaly zdát hororové sny.

Čas na změnu

Tak třeba jsem řídila auto, pak střih a já najednou sedím na okraji příkopy, nade mnou stojí dva chlápci a řvou. Jestli jsem ožralá, zfetovaná nebo co jako. A já na to tichounkým hláskem, že ne. Jsem jenom unavená, nevyspaná a přepracovaná.

Postupně jsem se opravdu začala bát řídit auto. Vlastně jsem se bála sama sebe.

Podvědomě jsem tušila, že musím udělat opravdu velkou životní změnu. Ale bála jsem se. Ono skočit ze skály, to není jen tak. Netušila jsem, jestli dopadnu do vody, na tvrdou zem nebo se budu nekonečně dlouho vznášet ve vzduchu.

Nemoc a terapie

Pak mě skolila chřipka. Úporně mě bolela hlava, klouby, končetiny i oční jamky. Psát se nedalo. Alespoň ne nic do práce. Během dvou týdnů v posteli jsem ale přeci jen psát začala. Vzpomněla jsem si na dárek od poťouchlého bratránka, který mi dal k Vánocům doménu na blog.

Moje perfekcionistická duše tak mohla během dní v posteli hledat wordpressové šablony pro nové stránky. Když jsem byla konečně spokojená, začala jsem pomaličku psát. Byla to výborná forma terapie. Když jsem toho měla v práci i z doma dost, vrhla jsem se na vaření, focení a psaní receptů.

Podnikání z pláže

Jako mávnutím kouzelného proutku mi někdo poslal do cesty kurz Podnikání z pláže. Hm, třeba by mi pomohl vyřešit to moje pracovní dilema. Je to sice fůra peněz, ale vzhledem ke garanci na vrácení bych to mohla zkusit.

Tenhle kurz mě bavil a navíc mi pomáhat objevovat další a další zákoutí mojí duše. Úkoly mi sice trvaly daleko déle než spolužákům, ale byly dny, kdy už jsem po práci prostě nebyla schopná přečíst nebo napsat ani písmenko navíc. A tak jsem doufala, že tenhle pomalý rozjezd má nějaký důvod.

E-book zdarma

V červnu se mi podařilo dát dohromady e-book Proč jsem skoncovala s lepkem. Díky němu jsem zjistila, že téma, kterému se věnuji, se dotýká obrovského množství lidí. Začala jsem víc navštěvovat webové diskuze, abych si udělala představu, je trápí nejvíc. E-book si mezitím stáhlo už přes 600 lidí.

Od června jsem měla v hlavě další projekt. Průvodce prvními týdny s bezlepkovou dietou. Pořád se mi ale nedařilo ho zrealizovat, ačkoli nápadů a podnětů bylo víc a víc.

Plážová výzva

Pořádně psát jsem začala až v srpnu. Ale nebýt Plážové výzvy, která dnes končí, nevím, nevím, jak bych s psaním pokročila.

Plážová výzva je taková nepovinná maturita v závěru kurzu Podnikání z pláže. Všichni autoři, kteří se dobrovolně přihlásí, do ní zasílají svůj placený e-book a e-book zdarma. Kromě nich se posuzuje také celkové vyznění webu a článků na blogu, FB stránky a prodejní stránka. Pět vítězů Plážové výzvy je nakonec pozváno na webinář ke Stáně Mrázkové. To stojí za pokus.

A tak v posledních dvou týdnech usilovně pracuju. Píšu a řeším všechny technické věci, aby se Praktická příručka pro první 4 týdny života bez lepku mohla dostat co nejdříve ke všem, kdo ji potřebují.

Během uplynulých dvou dní jsem se hodně věnovala grafice e-booku, bonusů i webu. Snažila jsem se, aby bylo ze stránek vidět, že jsem to opravdu já, kdo je tvoří.

Dnes jsem psala prodejní stránku. Strávila jsem tím celičký den, pominu-li dvě krátké návštěvy a vycházku na nákup. Vypadalo to slibně. Do nedělní půlnoci snad stihnu dodělat vše tak, aby se mohla zúčastnit Plážové výzvy. Umístění v ní by mi úžasně pomohlo s propagací nového projektu a mohl by se tak dostat k mnoha lidem, kteří řeší problém s lepkem.

Počítačový antitalent

A teď se konečně dostáváme zpět na úvod dnešního příběhu.

V dalších odstavcích je mail, který jsem v 0:37 odeslala svým pěti spolužačkám z kurzu, které mi pomáhají s korekturami a referencemi k novému projektu.

Milé dámy,

musím se s vámi podělit o to, jak jsem úžasně pitomá. Měla bych si znovu přečíst článek Jsem perfekcionista, ale léčím se. Tahle dnešní zkušenost mě ale krom vyléčení hlavně donutí paranoidně zálohovat.
Celý dnešní den jsem strávila mazlením se s prodejní stránkou. Moc jsem se u toho těšila, až ji cca během týdne vypustím ven mezi lidi, kteří ji potřebují.
Před půlnocí jsem dopsala jednu slíbenou referenci a změnila ořez svojí fotky podle návodu z příloh e-booku Janči Cardové. A pak mé oči zjistily, že mám NEKONZISTENTNÍ šířky prodejní a objednávkové stránky. Tak jsem si řekla, že se podívám, jak by vypadala prodejní stránka, kdyby byla širší. Však co, je to jedno kliknutí a když nebudu spokojená, tak nepotvrdím změnu.
ALE CHYBA LÁVKY. Mioweb mi místo toho ukázal prázdnou šablonu a pak mě bez jakéhokoli potvrzování nebo klikání vesele odhlásil. Místo prodejní stránky mám luxusní modrou šablonu a na krásnou prodejní stránku vzpomíná jen můj google v náhledu oblíbených stránek. 
Tak nějak doufám, že je to jen noční můra. Že se ráno vzbudím a všechno bude zase jak má být. Ale bojím se, že je to nějaká opravdu vypečená lekce vesmíru za účelem lepšího pojetí mého bordelářského perfekcionismu. Jediné, co mám k prodejní stránce je totiž pár řádků tužkou v sešitě ze včerejší noci. Možná byla odpolední myšlenka, že jsem holka šikovná a s miowebem už jsem se pěkně skamarádila, opravdu kacířská. Ach jo.
Přeji vám krásné, ničím nerušené spaní a krásné vstávání do svátečního nedělního dne, plného klidu a pohody,
Anička

Držte mi palce

Tak mi držte palce, ať tu Plážovou výzvu nakonec nějak stihnu. Pokud se nade mnou nesmiluje IT nebe, budu ráno začínat od nuly. Jako správný perfekcionista bordelář, posedlý manickou tvorbou, mám opravdu jen těch pár poznámek tužkou v sešitě. Zbytek celodenní práce nejspíš leží v nějakém internetovém odpadkovém koši.

Moje neúspěchy nebo úspěchy sledovat on-line na této stránce. Momentálně je na ní jen fungl nová modrá šablona na hony vzdálená prodejní stránce.

A kdybyste si chtěli přečíst něco nového, zkuste e-book Zelená lékárna, který měl být původně bonusem k velkému projektu o lepku. Nakonec mi to ale nedalo, a tak je zcela zdarma ke stažení pro všechny.

Anna Křivánková

Miluji přirozeně bezlepkové dobroty, a tak pomáhám lidem, aby se cítili opravdu zdraví. Během 4 let s celiakí jsem vyměnila speciální bezlepkové potraviny za vaření z kvalitních primárních surovin. Rozhodla jsem se ukázat vám, jak můžete mít vy i celá vaše rodina spoustu energie díky chutné stravě. Více se o mně dočtete zde >>.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • Stáhněte si zdarma e-book: Proč jsem skoncovala s lepkem

      Před lety jsem bloudila v džungli diagnostiky celiakie. Ačkoli ji podle lékařů nemám, bezlepková dieta mě zbavila mnoha zdravotních problémů. Chcete vědět, proč nás lepek dokáže tak potrápit?

    • Nejnovější příspěvky

    • Rubriky