Přání se plní

Předloni před Vánocemi jsem na svou FB zeď napsala:

Milý Ježíšku, moc bychom si přáli skříň plnou merino oblečení pro miminko i pro nás rodiče.

Zapomněla jsem ale dodat termín, který je u přání velmi důležitý. Vesmír mi tedy přání splnil s ročním zpožděním. Když o tom tak přemýšlím, mám veliké štěstí. Mohl mi taky doručit oblečení pro miminko ve chvíli, kdy už bych měla doma puberťáka.

Správně si přát

Když si něco přejeme, je dobré, vydat se svým přáním naproti. Dělat nové věci, na které nejsme zvyklí a neodmítat různé nabídky. Tak se stalo, že jsem se v červenci na Kojohappaningu (rozuměj kojícím) v Olomouci seznámila s báječnou fotografkou Evou Hobzovou.

Dost dlouho jsem Evě pomáhala s odraznou deskou při focení jiné maminky a moc mě to bavilo. Nakonec jsme nafotily krásné fotky se Zvonimírkem, čemuž ovšem předcházelo, že mi pokakal půjčené šaty od pasu až po kolena, chvíli se vztekal a pak usnul.

Mohla jsem to obrečet, vzdát a smutně se doplazit na vlak. Nebo udělat něco úplně jiného.

Posunout své hranice

Eva mě přemluvila, ať se vykašlu na to, že nám ujede vlak. Sluníčko se totiž chýlilo k západu, což umí vykouzlit doslova magické světlo. Převlékla jsem tedy sebe i syna do propoceného oblečení, ve kterém jsem strávila parný den a šly jsme to zkusit znovu.

Po hodině už opodál nervózně podupávali dva muži, můj i Evin manžel. Eva mezitím oslněna západem sluníčka naslepo cvakala jednu fotku za druhou. Výsledek byl… No posuďte sami. Nedovedu to dost dobře vyjádřit slovy.

v-satku-mala

S Evou jsme si neuvěřitelně sedly. O pár hodin později už jsme přes zprávy na Facebook vymýšlely, jak dostat do povědomí její rodinný fotoateliér.

Letní projekt

Upekly jsme spolu focení pro maminky, které si profi focení jinak třeba nemohou dovolit. Naše motivace byla obrovská.

Eva právě z tohoto důvodu začala fotit. Když byli její kluci malí, bylo focení v ateliéru prostě přes limit rodinného rozpočtu. Já jsem to měla stejně. První čtyři měsíce po narození Zvonílka byl manžel na pracáku. Náklady, které nebyly naprosto nutné, musely jít stranou.

Proto jsem se s chutí pustila do komunikace s maminkami, výběru termínů a místa, shánění oblečení a doplňků na focení. Naprosto jsem tomu propadla.

Není to málo?

Během léta jsem strávila tři překrásná odpoledne s odraznou deskou v ruce, nádhernými ženami a okouzlujícími dětmi. Moc mě to bavilo, ačkoli jsem na konci dne byla úplně vyflusnutá.

Po posledním focení Zvonimírek dostal horečku. Měla jsem špatný pocit, že jsem ho možná trochu zanedbávala, když jsem běhala kolem focení, zatímco si hrál na trávě nebo byl v nosítku u mě na zádech.

Do mé hlavy vkrádal hlodající červíček, který říkal:

Víš, dobrý pocit je fajn věc. Za to, jak se tu dřeš je to ale trochu málo. Nemyslíš?

Však on mi to vesmír oplatí. Říkala jsem si.

Vesmír splácí dluhy

Dočkala jsem se na začátku prosince. Ozvala se mi jedna z žen, která se focení účastnila. Jestli bychom se Zvonimírkem nechtěli otestovat oblečení z merino vlny. Když se postarám o hladký průběh testování v prostějovské nosící skupince a napíšu článek o tom nějaký článek na blog, můžeme si něco z toho i nechat.

No jasně, že do toho jdu.

Napsala jsem obratem a ponořila se do zkoumání webu firmy Crawler. Filozofie téhle rodinné šicí dílny z Chrastu u Chrudimi mě nadchla. Mají výborně zpracované střihy oblečení pro miminka i větší děti. Navíc pro ně není žádný problém je upravit podle potřeb majitele – rozšířit sed pro nošení s látkovou plenkou nebo vyštíhlit střih pro dlouhé děti.

Výběr jako v cukrárně

Naprosto mě nadchla možnost vymyslet si vlastní barevnou kombinaci bodýčka nebo overalu. Suma sumárum, vybrat, co od firmy Crawler chceme testovat nebylo ani trochu jednoduché.

Nutně jsme potřebovali capáčky, aby našemu čím dál delšímu nošenci netáhlo na nohy, které už mu začínají vykukovat z nosící bundy. Druhou jasnou volbou bylo zimní body, protože Zvonílek měl už jen jedno bodýčko z tenké vlny, do kterého se ještě vešel. Objednávku jsem doplnila o barevné návleky na nošení. Ráda je používám pro rychlé zateplení spícího dítěte, když se potřebuji přesunout někam, kde je chladněji. Báječné jsou taky při bezplenkovce.

pohlednice crawler1

Ne že by náš Zvonimír byl úplně bezplenkové miminko. Téměř vždycky má látkovou plenku, kterou lze rychle sundat. Díky návlekům se k ní snadno dostanu. Syn se tak bleskurychle vyčůrá a může si jít zase hrát. Návleky nás zachraňují od spousty vztekání, proč ho máma zdržuje od důležité práce s nějakým oblékáním.

(Ne)čekaný dárek

Tak se stalo, že 10 dní před Vánocemi na nás doma čekal balík s báječným oblečením od Crawleru. Zvonílek po cestě ze cvičení zatím spokojeně spal v šátku. Dala jsem si banán, abych zahnala hlad, a se zatajeným dechem začala otevírat balík. Bylo to jako rozbalovat luxusní bonboniéru. Uvnitř tenoučkého modrého papíru se schovávalo tolik krásných věcí.

papir_postcard

Nejprve v rychlosti zkoušíme testovací set kukly o overalu, který jsme obratem poslali k dalším maminkám a dětem.

Kukla je jednoduše boží. Lituju, že nemáme holčičku, nemám koule oblékat ji ročnímu klukovi. Overal mě mile překvapil. Má báječně vyřešený zip. Je podšitý, takže miminko nestudí, ani se do něj nedá skřípnout jemná dětská kůže. A je táááak měkkounký. Sedí mu jako ulitý. Na spaní je to značka ideál.

pohlednice crawler2

Pozor, prudce návykové

Začátkem ledna mi dochází, že u pár kousků nezůstane. Zvonílka navíc dost zlobí kukla od MonyMonths, která me stále leze do pusy nebo do očí. Tenká kukla je tedy jasná volba. V chladnějších dnech se dá zkombinovat z čepicí a užijeme ji i během jara a podzimu. Ve velikosti pro děti od roku a půl do pěti let Zvonimírkovi ještě dlouho vydrží. Pokud ji ovšem neprošoupe daleko dříve. U milovaných kousků šatníků to totiž docela hrozí.

No a ten overal, ten mi nedá spát. Obzvlášť, když ho mají s autíčky a traktory. Nedá se ni dělat. Jdu vysypat obsah obálek, které jsme dostali na vánoční dárky od babiček. Investice do rostoucího overalu, který dítěti vydrží tři velikosti mi přijde opravdu smysluplná.

merino

Tak se během ledna stalo, že se splnilo moje přání, abychom měli skříně plné oblečení z merino vlny. Do našeho arzenálu díky Crawleru přibyla krásná kukla s ježky a overal s traktory. V tomhle počasí jsou kukla, capáčky a k tomu body nebo overal v každodenní permanenci.

Proč vlnu tak milujeme?

Merino je totiž opravdu úžasný materiál. Má skvělé termoregulační vlastnosti, takže se v něm dá chodit v zimě i v létě. Nestudí ani při polití vodou, poblinkání nebo počůrání, což při soužití s dětmi člověk opravdu ocení.

Když jsem si před třemi lety kupovala svoje první ponožky z merina, přišla mi jejich cena příšerně vysoká. Od té doby je nosím skoro pořád a hlavně díky nim i v zimě obouvám jen barefooty nebo pohorky. Zimní boty jsem tak nějak odbourala.

Merino přirozeně dezinfekční schopnosti, navíc rychle schnenemusí se žehlit. Pro mámu, která je věčně někde na cestách jako já, je to prostě kouzelný materiál.

Nejen, že v tom chodíme a spíme, my v tom taky nosíme

Jo jo, kromě oblečení z merina už máme ve skříni i dva šátky na nošení s touto příměsí. Jsou totiž docela tenké, krásně se dotahují a nezařezávají se do ramen. S jedenáctikilovým batoletem už člověk tuto vlastnost opravdu ocení. Jeden je od Loktušek z Liberce, druhý z dílny slovenských Sestric.

satky

Anna Křivánková

Miluji přirozeně bezlepkové dobroty, a tak pomáhám lidem, aby se cítili opravdu zdraví. Během 4 let s celiakí jsem vyměnila speciální bezlepkové potraviny za vaření z kvalitních primárních surovin. Rozhodla jsem se ukázat vám, jak můžete mít vy i celá vaše rodina spoustu energie díky chutné stravě. Více se o mně dočtete zde >>.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • Stáhněte si zdarma e-book: Proč jsem skoncovala s lepkem

      Před lety jsem bloudila v džungli diagnostiky celiakie. Ačkoli ji podle lékařů nemám, bezlepková dieta mě zbavila mnoha zdravotních problémů. Chcete vědět, proč nás lepek dokáže tak potrápit?

    • Nejnovější příspěvky

    • Rubriky