Pro koho píšu

Dneska dopoledne jsem měla moc milou, ale zároveň tak trochu smutnou návštěvu. Přišla ke mně mladá žena, se kterou jsem se seznámila díky facebookové skupině zaměřené na darování různých věcí.

Díky její návštěvě jsem si udělalo jasno v tom, pro koho píšu.

Daruji nádobí. Zn. do dobrých rukou

Nedávno jsem uklízela v kuchyni a zjistila jsem, že mi přebývají dva kulaté plechy a jedna zajímavá forma na menší dortíčky. Dřív jsem je hodně používala, ale postupem času je nahradilo jiné nádobí. Napsala jsem tedy inzerát, že bych je ráda darovala někomu, kdo je opravdu využije.

Na inzerát mi odpovědělo několik lidí. Tato žena mi ale napsala delší soukromou zprávu. Podstatné informace se dají shrnout do pár vět.

Plechy by se mi moc hodily. Mám bezlepkovou dietu a vše si připravuji sama.

Jak vy, pozorní čtenáři blogu, nejspíš tušíte, brnkla mi tím na citlivou strunu.

Bez lepku to není jednoduché

Protože tato žena má sama dvě malé děti, trochu nám trvalo, než jsme se opravdu mohly setkat. Napřed byly nemocné její děti, pak jsem schůzku musela odložit kvůli naléhavé podpoře kojení. Další týden se pro změnu prohnala střevní chřipka u nás.

Tak jsme si zatím aspoň psaly o tom, že žít bez lepku se dá i docela jednoduše. Na začátku mi to asi moc nevěřila.

Se dvěma dětmi není jednoduché vytvořit chutné bezlepkové jídlo. Pobyt v kuchyni je moc nebaví. Musí to být hlavně rychlé.

No jasně, jak taky jinak. Zvonílek by mi jinak kuchyň nejspíš rozebral na součástky. Vařím tedy co nejrychleji. Jídlo musí být chutné (ne nadarmo nás naši přátelé označují za gastrosexuály), ale také musí obsahovat dost živin, abychom se po něm cítili dobře.

Jak jsme si psaly, byla zvědavá a na schůzku se těšila čím dál víc. Musela jsem jí slíbit, že jí to všechno povyprávím a postupně se pokusím ji toho co nejvíc naučit. Doufala jsem, že nezklamu její očekávání.

Bezlepková dieta bez viditelného účinku

Když u nás dnes zazvonila štíhlá mladá žena, bylo mi jasné, že ji v tom nemůžu nechat. Vypadala unaveně.

Brzy z ní vypadl příběh o tom, že už 6 let dodržuje bezlepkovou dietu, ale nevidí zlepšení.

Pořád mám nafouknuté břicho. Stačí si dát ráno vodu. Jsem unavená. Hodně se mi vracejí migrény. V kolenou mi doslova práská, když si dřepnu.

Měla jsem před očima sebe samu před pár lety.

Artritické bolesti kolen, knedlík v krku, nikdy nekončící rýma, migrény, opakované záněty močových cest, alergie na sluníčko, masivní otoky po bodnutí hmyzem a kdo ví, co ještě.

Jenže v mém případě vyřazení pšenice a dalších lepkových potravin pomohlo, tak proč to u ní nefunguje?

Odpověď je z mého dnešního pohledu vlastně docela jednoduchá.

Tělo strádá

Vyřadila lepek, ale nedoplnila v potravě živiny, které jí díky tomu chybějí. Lékaři ji na nic podobného neupozornili a food industry se to také nehodí do karet. Sotva na obaly jídla napíšou:

Tohle nejezte. Není to nic než prázdné kalorie na zaplácnutí žaludku. Vaše buňky po tom budou mít hlad. Budete se cítit unavení.

Její tělo má hlad. Jejím buňkám chybějí základní stavební kameny pro to, aby se tělo mohlo začít uzdravovat poté, co imunitní systém dlouho bojoval s lepkem.

Průmyslově zpracované „jídlo“

(Bezlepková) strava je vlivem průmyslového zpracování ochuzená o mnoho důležitých látek.

Žádné průmyslově zpracované jídlo tělu zrovna moc neprospívá. Jenže v případě bezlepkových potravin je efekt ještě trochu horší.

Jde o uměle vytvořenou směs látek, které byly nejprve pečlivě odděleny. Bohužel jim něco chybí.

Nemám ráda komerčně připravované speciální bezlepkové potraviny proto, že jsou složené z částí jaksi vytržených z kontextu. Nejčastěji zastoupenou složkou bezlepkových směsí na pečení (prodávaných pod eufemistickým pojmem mouka, se kterou ale mají pramálo společného) jsou škroby.

Tyto škroby je nutné nejprve průmyslově získat tak, že se oddělí od jiných částí zrn nebo dalších plodin. Stranou jde vláknina, klíčky, obaly semen, ale také proteiny. Na vláknině a proteinovém lešení je navěšeno mnoho vitamínů a minerálů. Pokud tedy oddělíme samotný škrob, moc k jídlu nám nezbude.

Aby bylo možno ze škrobu něco upéct, je třeba přidat látky, které takovou směs udrží pohromadě. Většinou jde o guarovou gumu, což je rozpustná vláknina izolovaná ze semen rostliny Cyamopsis tetragonolobus, která je pěstována především v Indii.

Hlavně je potřeba vydělat

Osobně nerozumím tomu, proč nejprve třeba kukuřici nebo rýži zbavíme vlákniny, abychom ji pak smíchali s vlákninou z jiné rostliny. Je mnoho národů, které mouky z celých zrn těchto plodin využívají. Připravují z nich pestrou nabídku různých dobrot a ani je nenapadne dát jim cedulku „speciální bezlepková potravina„.

V tom je nejspíš ten problém. Potravinářský průmysl přeci potřebuje zvednout meziroční obrat.

Výroba mouky z celých zrn nestojí zdaleka tolik peněz. Navíc taková mouka dá univerzálně použít téměř na všechno. Na tom se moc peněz vydělat nedá.

Mysli globálně, jednej lokálně

Učili mě rodiče, když jsem byla malá. Jako velká holka se tedy snažím převádět toto motto do svých činů.

U nás doma se v poslední době zabydlela pohanka. Mám ji ráda hned z několika důvodů

  1. Připravím z ní téměř cokoli, co mě zrovna napadne. Nepotřebuji jednu mouku na kynutá těsta, druhou na třená a třetí na chleba.
  2. Pěstuje se na Moravě, ne na druhém konci planety. Splňuje tedy moje požadavky na lokálnost.
  3. Koupím si ji v podobě celé kroupy a doma si z ní podle potřeby vyrobím mouku, nechám ji naklíčit, udělám z ní nevařenou kaši nebo s ní zahustím polévku. Momentálně ji kupujeme v pytli po 25 kg – část rozvážím přátelům a zbytek využijeme sami. Odpadá tak množství obalů.

Konec dobrý, všechno dobré

Jsem vděčná, že mi vesmír poslal do cesty právě tuto ženu. Pomohla mi uvědomit si, jak jsem na tom sama byla před lety. Díky ní vím, že to, jak se dnes cítím je dané především tím, že jsem si vybrala jinou cestu.

Cesta, která se zdá na první pohled snadná, nemusí nikam vést.

Děkují jí za to, že mi nastavila zrcadlo. Pokusím se nezklamat ji a investovat energii, kterou díky jídlu mám do toho, aby se vše, co jsem se naučila dostalo k těm, jejichž tělo zatím strádá. K těm, kteří se cítí unavení a žádné energie nazbyt se jim nedostává.

Anna Křivánková

Miluji přirozeně bezlepkové dobroty, a tak pomáhám lidem, aby se cítili opravdu zdraví. Během 4 let s celiakí jsem vyměnila speciální bezlepkové potraviny za vaření z kvalitních primárních surovin. Rozhodla jsem se ukázat vám, jak můžete mít vy i celá vaše rodina spoustu energie díky chutné stravě. Více se o mně dočtete zde >>.

Komentáře

  • Jitka Nepožitková 11.04.2017 09:23

    Aničko opět krásně napsaný článek, který se dotkne srdíčka a zase ukáže i kousek tebe. Mám je moc ráda, vždy je s chutí přečtu ❤️

    • Anna Křivánková 11.04.2017 09:56

      Děkuji, Jituško.

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole.

  • Stáhněte si zdarma e-book: Proč jsem skoncovala s lepkem

    Před lety jsem bloudila v džungli diagnostiky celiakie. Ačkoli ji podle lékařů nemám, bezlepková dieta mě zbavila mnoha zdravotních problémů. Chcete vědět, proč nás lepek dokáže tak potrápit?

  • Nejnovější příspěvky

  • Rubriky